Osteoartróza,
také artróza či osteoartritida, je
nejčastějším onemocněním kloubů. Postihuje údajně asi
12 % populace. Prevalence stoupá s věkem, rentgenové změny
typické pro OA nacházíme u téměř 70 % osob starších 65 let.
Nejvíce postihuje váhonosné kyčelní a kolenní klouby,
nacházíme ji však běžně i v jiných lokalizacích (páteř,
rameno, loket, prsty aj.).
Etiopatogeneze choroby není zcela objasněna, předpokládá se
souhra více faktorů (viz dále). Při osteoartróze dochází
postupně k destrukci kloubní chrupavky a změně jejích
mechanických vlastností. V extrémním případě těžkého
stupně osteoartróza může být chrupavka zničena zcela.
Destrukce je dána poruchou homeostázy metabolismu chrupavky,
jinými slovy dochází k porušení rovnováhy v jeho regulaci.
Vlivem zvýšeného působení prozánětlivých cytokinů jsou
inhibovány anabolické děje, chrupavka není dostatečně
obnovována, a naopak dochází ke zvýšení exprese genů pro
destruktivní enzymy ze skupiny metaloproteináz (stromelysin,
kolagenáza, plasmin aj.), které odbourávají makromolekulární
síť extracelulární matrix (mezibuněčné hmoty chrupavky). V
počátečních stadiích je tento děj kompenzován zvýšenou
tvorbou agrekanu s vyšším obsahem chondroitin sulfátu. Po
vyčerpání kompenzačního mechanismu se destrukce chrupavky
klinicky projeví bolestivostí a zánětem, který postihuje
okolní tkáně jako kloubní pouzdro a subchondrální kost
(přilehlou k chrupavce). Postižená kost reaguje na vzniklou
situaci svojí přestavbou, časem se na ní objevují výrůstky
zvané osteofyty, které daný stav komplikují. Bolest při
osteoartróze je dána postižením okolních tkání, poškození
samotné chrupavky nebolí, neboť není inervována. Proto jsou
první stadia osteoartrózy klinicky němá.
Noch keine Produkte verfügbar